Povídky o vlasti - Dmitry Glukhovsky

Ahoj čtenáři,

dnes vám představím satirické povídky, které napsal Dmitry Glukhovsky o své vlasti, matičce Rusi. Od tohoto autora jsem četla 3 díla: sérii Metro, která je podle mne skvělá, Budoucnost, která si mne nakonec přeci jenom získala a Soumrak, který jsem nezvládla ani dočíst. Na Povídky jsem proto byla hodně zvědavá a po přečtení jsem je asi týden vstřebávala. A stejně nejsem stoprocentně schopná říct, jestli se mi líbily nebo ne.

Povídky jsou časově zasazené od cca 90. let až po téměř současnost a ukazují fungování Ruska z mnoha různých pohledů. Od ruské smetánky, kterou zajímají hlavně výdobytky moderní doby, přes zapadlé vesničky, jejichž život nedokáže ovlivnit ani válka, až po jednotlivé osudy lidí, které semlel sytém. V každé z povídek je realita nějakým způsobem pokroucená, přetvořená, a to tak mistrně, že jsem si často po dočtení říkala:" a co když to tak opravdu je?" Mnohé by to totiž vysvětlovalo.

Proč si tedy nejsem jistá, jestli se mi kniha líbila? Asi to bude spíš problém můj než knihy, ale pořád jsem čekala NĚCO. Něco, co mi povídky možná spojí dohromady, nějak je prováže, nějaké vyvrcholení, ale ono nic. Samotné povídky mne, dá se říct, bavily, ale všechny končily tak nějak nedotaženě, otevřeně a já pořád četla dál a dál a pořád jsem čekala, co z toho teda bude a... nic. Možná jsem četla tak urputně, že jsem něco důležitého minula, nevím.

Když ale odhlédnu od jistých nenaplněných očekávání, je to dobrá kniha. Zkusím si ji časem znovu přečíst s čistou hlavou a uvidím, třeba tam to své "poselství" najdu. Trochu mi upravená realita v povídkách připomíná seriál Black Mirror, takže pokud se vám líbí ten, mohla by se vám líbit i tato kniha. Pokud máte rádi konspiračky, nabízí tato kniha spousty odpovědí a i vy, kteří jen hledáte něco k zamyšlení, si ji můžete zkusit přečíst.

Musím se přiznat, že se mi o této knize těžce psalo. Nejsem úplně schopná vyjádřit ten dojem, co ve mě zanechala, ale jelikož o ní i týden po přečtení stále přemýšlím, musel být ten dojem silný. Zkuste si jí přečíst (k dostání třeba tady) a dejte mi do komentářů vědět, jak působila na vás. 

Tak zase příště, ahoj!