neděle 4. února 2018

Rázová vlna - František Kotleta

Ahoj čtenáři,

dnes to bude o třetím, a posledním, díle post-apo trilogie Spad od Františka Kotlety. Knihu Rázová vlna jste určitě už zaznamenali a já vám dnes povím, díky čemu se celá trilogie zařadila mezi mé nejoblíbenější knihy. Do pozoru, bratři a sestry, přichází Hrdina z Istanbulu.


S plukovníkem Michálkem se setkáváme okamžitě po událostech druhého dílu (takže jestli jste ještě nečetli ten, tak to rychle napravte a pak se vraťte :)). Pokus o záchranu Japonska selhal, ale plukovník neztrácí hlavu a začne okamžitě jednat. Díky nalezeným mapám zjistí, že to, co původně považovali za poraženecký úprk měnitelů, je jen součást jejich velkého plánu na finální zničení Země. Našim hrdinům nezbývá nic jiného, než se pokusit sehnat jakékoliv spojence pro novou Armádu České republiky a pronásledovat měnitele až daleko na východ na jejich tajnou základnu. Plány ale samozřejmě nikdy nevycházejí tak, jak se původně plánovalo a plukovník Michálek proto musí znovu a znovu improvizovat při záchraně nejen svých kumpánů, ale i celého světa.

Rázová vlna je ctihodným zakončením celé série. Pokračuje v tom, co se mi líbilo (i nelíbilo..."prásk") už na předchozích dílech. Děj je velice akční a ani chvíli se s našimi hrdiny nenudíme. Postavy se vyvíjejí, prohlubují, tak jak by se v podobných situacích asi vyvíjeli a mě je po nich po dočtení doopravdy smutno. Smutno z toho, že s nimi už neposedím u ohně a doutníku a nebudou mi kolem uší svištět kulky za zpěvu "Jen pro ten dnešní den". Mám pocit jako by se stali mými přáteli a po dočtení jsem se s nimi vůbec nemohla rozloučit. 

Ráda bych se vyjádřila i ke konci knihy, aniž bych cokoliv propálila, takže budu mluvit hodně obecně. Konec knihy je opravdu důstojným zakončením celé knihy a vlastně skončí dřív, než si to stihnete uvědomit. Většinou takové konce považuji za uspěchané, ale tady to Kotletovi prostě funguje. Je to zakončení hodné Hrdiny z Istanbulu a jen to potvrzuje jeho charakter tak, jak nám byl celou dobu ukazován.

Abych to shrnula, tuto knihu a sérii doporučuji každému, kdo si rád počte dobře napsaný post-apo román, ještě k tomu z české kotliny. Mne knihy naprosto pohltily a těším se, až si najdu zase čas na nějaké další dílo z pera Františka Kotlety. 

Jen pro ten dnešní den stojí za to žít,
jen klid svůj tichý mít a víc po ničem netoužit.
Jen pro ten dnešní den, snad pro úsměv Váš,
se život změní v sen, ten den, kdy štěstí potkáváš.

Pohov, vojáku.

2 komentáře:

  1. Skvělá recenze :) Na knihu jsem včera koukala v knihovně a teď mě mrzí, že jsem si ji nepůjčila :) Tak až příště :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) To byla chyba si jí nepůjčit, to musíš napravit :D

      Vymazat