dnes jsem si pro vás připravila dvě menší recenze v jednom a to na první dva díly komiksového zpracování Zaklínače - Skleněný dům a Liščí děti. Do prvně jmenovaného si autoři Paul Tobin a Joe Querio vypůjčili svět i s postavami a zasadili do něj svůj vlastní příběh, druhý díl už zpracovává část z románu Bouřková sezóna od Andrzeje Sapkowskiho. Je tento rozdíl mezi komiksy poznat? A liší se od sebe knižní a komiksové Liščí děti?
Skleněný dům

Nebýt pár nesrovnalostí a detailů, jako jsou například některé trochu nečekané Geraltovy reakce, byla bych schopná věřit, že příběh psal sám Sapkowski. Když ale tohle pominu, zůstane pěkný příběh, který dokonale zapadá do Geraltova světa tak, jak ho známe a ve chvíli, kdy se začtete, přestanete drobné rozpory vnímat. Hrozně se mi líbí i grafické zpracování, ale tomu se budu věnovat až po shrnutí druhého dílu...
Liščí děti

Jelikož jde o adaptaci příběhu z románu, nabízí se otázka, zda se od sebe verze nějak liší. A ano, liší a to v jediné věci - způsobu jak Geralt přijde o své meče. V Bouřkové sezoně o ně přijde už mnohem dříve v příběhu a je to součástí větší konspirace. V komiksu, aby se vyhnuli zbytečnému vysvětlování a pravděpodobně i proto aby příběh mohl stát sám o sobě, ukradnou Zaklínačovi meče Babice, které na něj seslala Aguara, aby se jí nemohl bránit. Líbí se mi jak přirozeně to do příběhu zapadá a kdybych neměla knihy načtené od zadu do předu, pravděpodobně by mi ani nenapadlo, že to tam nepatří.
A teď k výtvarné stránce, o které už jsem říkala, že se mi moc líbí. Ilustrátor Joe Querie není sice příliš známý, ale už má za sebou ilustrace k předchozím sešitovým vydáním Zaklínačského komiksu a několika dalším komiksům od studia Dark Horse. Jeho největší inspirací bylo grafické zpracování her o Geraltovi a uznávám, že jim byl věrný. Díky tomu můžeme my, čtenáři, mít pocit, že se vracíme do dobře známého světa.
Myslím si, že komiksové zpracování bude hlavně klenotem do sbírek, ale zároveň věřím, že to je ideální formát, jak někomu novému tento svět představit. Bacha na půjčování mladším bratrům - Geralt je Geralt a v jeho blízkosti se vždy vyskytne nějaká krásná a a téměř vždy málo oblečená žena.
Tak a to by bylo pro dnešek vše a nashle u příští recenze :)
Oba komiksy mám doma, nutno říct, že Skleněný dům se mi snad i líbil víc po té stránce kresby, ale Liščím dětem nemám co vytýkat. Každý je jiný, ale oba jsou úžasné!
OdpovědětVymazatNevím, jestli jsem ještě úplně objektivní, ale podle mě jsou prostě skvělý :D Ale já bych se i přestěhovala do Bělosadu kdyby to šlo :D
VymazatJá osobně Zaklínače miluju od svých desíti nebo dvanácti let. Knihy mám přečtené několikrát, je to můj knižní klenot. Stačí, aby na něco nalepili značku Zaklínače, a já to koupím. Ke komiksům jsem dlouho nemohla najít cestu. U Skleněného domu mi pořád něco vadilo a nesedělo, nevím přesně co, ale tak nějak jsem to z toho cítila.
OdpovědětVymazatLiščí děti mi osobně byly mnohem bližší a líp se mi četly. Asi to bylo tím, že už jsem ten příběh znala, a neměla jsem problém mu věřit, i Geralt mi tam přišel přirozenější :)
Taky jsem na ně psala recenzi, ale už je to nějakou dobu :)
Mafalda
Já sem se k němu dostala až díky třetí hře, ale brzo sem všechno dohnala :D A od tý doby mi to nepustilo.
VymazatOn i ten skleněný dům má něco do sebe, ale v Liščích dětech mu ty repliky prostě sednou do huby. A trpaslík Addario je jeden z mých oblíbenců :)
Zatím jsem se k Zaklínači nedostala, a strašně mě to mrzí. Komiksy jsou moje moje slabost, tak třeba to vezmu tímhle směrem. Moc hezký článek, musím říct že mě nalákal :)
OdpovědětVymazat