středa 10. ledna 2018

Assassin's Creed film - Očima fanouška herní (a knižní) série //reupload

Od prvního traileru na tento film, jsme s přítelem věděli, že to MUSÍME vidět. Nám blízké téma, které mělo, při správné péči, ohromný potenciál být tím filmem, který bude hry konečně správně reprezentovat. Jak to nakonec dopadlo? No, to se dozvíte na následujících řádkách.




Naše prvotní nadšení začalo zlehka chladnout a jak se objevovaly nové informace a sneak peaky, bylo nám jasný, že jako fanoušci původních her budeme chvílema skřípat zubama. Je ale rozdíl mezi občasným zaskřípáním zubů a visící hubou tak, že už ani skřípat nemůžete. Než ale pustím k peru klávesnici rozčilenou hráčskou dušičku, koukneme se na film očima BFD (Běžného Franty Diváka).

Docela dobře obsazený film (v hlavní roli Michael Fassbender či Marion Cottilard) kde je akce i kecání tak akorát. Hlavní hrdina Callum Lynch, usvědčený vrah čekající na popravu, který zároveň nenávidí svého otce, protože zavraždil jeho matku a nejraději ze všeho by se mu pomstil. Po popravě nepřichází však světlo na konci tunelu, ale zářivky nad nemocniční postelí. Callum je naživu a má se stát prostředníkem k získání cenného artefaktu. Stává se spíše laboratorní krysou, která, díky přístupu ke vzpomínkám svých předků (asasínů), má pomoci templářům v jejich odvěkém boji, získáním Jablka Ráje, aby mohla být vymýcena agrese a zločinnost. Prý. Vesměs působivé vizuály mi bohužel připomínají mix utopických filmů posledních let. Teď mluvím hlavně o scénách odehrávajících se v současnosti, vzpomínkové sekvence jsou efektní a překvapivě velice... herní (i když byla v některých momentech až moc cítit ta umělost CGI). Na boj i útěky je radost se dívat a chvílemi se přistihnete, že zatajujete dech. František Fuka udělil filmu 70% a pro běžné diváky s ním souhlasím. I když se trochu obávám, že divák sérií nepolíbený bude čas od času sedět zmatený nad některými detaily, které hráči znají, ale ve filmu příliš vysvětlené nejsou. Hodně si cením velice odvážného kroku a to ponechat většinu rozhovorů ve vzpomínkových scénách ve španělštině. Dodává to zážitku jiný rozměr a přidává na autentičnosti.


A tímto se dostáváme k tomu druhému pohledu - pohledu fanouška. Samozřejmě jsem byla nejvíc vyplesklá ze zpracování Animusu a Absterga jako komplexu celkově, ale k tomu se hned dostanu. Začala bych spíš tím, co vás zarazí hned na začátku. Asasíni mají být ti hodní, ale zde jsou líčeni jako ti špatní, vrazi a šejdíři. Později se sice trochu vyjasní, že je to z toho důvodu, že film je spíše z pohledu templářů, ale já to vnímám jako lehké pošlapání odkazu. A hlavně... agresivita a zločin si asasíni předávají geneticky? Vymýtíme asasíny a vymýtíme zločin? Trochu to tahá za vlasy, nepřijde vám? Ale což, klišé a slátaninám se nevyhneme, ale čemu se vyhnout šlo byl fantasmagorický Animus (mrk mrk VR) a moderně dystopický areál Absterga. Pro srovnání - Abstergo komplex ze hry (AC Black Flag;http://blog.ubi.com/) a z filmu (http://allmagnews.com).



Herní model je moderní, prosklený se spoustou oken a světla, ten filmový vypadá jako betonový šutr s prasklinama místo oken á la Divergence. A Animus? Opět pro srovnání - herní Animus, model tuším 1.28 (AC;http://assassinscreed.wikia.com) a filmový (https://moviepilot.com).


Ačkoliv se jeho herní podoba měnila od postele ke křeslu, mechanická ruka to nebyla nikdy. Jo a vzpomínky se prožívají ve stavu podobnému spánku, asi bych to přirovnala k lucidnímu snění, takže pacient sebou může maximálně tak zlehka škubat, ale určitě ne metat kotrmelce a salta po místnosti. To by ale nebylo tak divácky zajímavý a musela by se většina filmu odehrávat v minulosti. Moment! Tak by to ale mělo být ne? No, mělo, ale neni. Vzpomínky tvoří pouze tak třetinu filmu. O to horší je, že scény ze současnosti jsou podobně zdlouhavé jako ve hře, tady si to ale bohužel neodbudete pár videjíčkama, tady si pěkně protrpíte většinu filmu. O to víc vás ale pak dostanou vzpomínky. 

Radost, když vám scéna připomene trailer k Brotherhoodu, kde představili co-op. Zatajený dech a nevědomé záškuby prstů po imaginární klávesnici při bojích a dokončovačkách. Zhoupnutí žaludku, když hrdina s velkou pompou(!) skočí Leap of Faith (ten se mimochodem ve hře naučíte během prvních dvou minut tutoriálu a pak skáčete z jedné střechy za druhou). Pomalu se snášející orel na úvod každé z těchto scén. To je ono! To je to na co jsem se těšila a v co jsem doufala! Ten zážitek, který jsem očekávala, že to bude.

Když vidím, jakou péči jim režisér dal, mrzí mi o to víc, že na nich film nestojí. Kdyby převažovaly, byl by to skvělý film. Takhle jsem odcházela více méně zklamaná a s pocitem, že tvůrci si nebyli úplně jisti, pro koho film chtějí točit. Bohužel jim z toho vznikl guláš, který masy potěší a možná se i bude líbit, ale fanoušci budou odcházet spíše posmutnělí. Ještě to neni úplně ono.

Než to celé shrnu, chci ještě vypíchnout dva detaily, nad kterými se mi na chvilku pozastavil rozum a které přispěly k mému mírnému rozladění. V prostřihu do 80. let, kdy je hrdinova matka zabita, se na scénu přiřítí templáři v moderně vypadajících Mercedesech. A když říkám moderní, mám na mysli model přibližně z roku 2012 - tenhle.



Trochu jsem pátrala a podobný model se vyráběl už roku 1979. Podle mě ale ve filmu použili novější model (pokud tohle čte nějakej petrolhead a chce mne opravit, tak do komentářů dyštak). Tím ale templáři nekončí a když pominu, že jejich historický bojovník vypadá spíš na samuraje, nemůžu přehlédnout absurdnost jejich "tajného" setkání. Velká akce, červený koberec, vstupní detektory a prohlídky.... a šatny, kde se převlečou do svých cool hábitů. Vážně? A na tajné setkání řádu si berou sebou děti? Tohle neni oběd u babičky, ale tajný společenství!

Jak jsem zmínila na začátku, potenciál byl veliký, ale využit se ho povedlo tak na 40%. A to je i moje hodnocení filmu a celkového zážitku.

S tím se s Vámi loučím a nashle příště.

2 komentáře:

  1. Souhlas, souhlas, souhlas. Jako milovník her jsem byla naprosto zklamaná. Vedle toho přítel, který je hrami téměř nepolíbený byl nadšený.
    Chci se pustit do knih, tak uvidím, jaký dojem na mě do třetice nechají ony.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bys přítele měla do hraní trošku vtáhnout ne? O hodně přichází :D
      Ale od knížek nečekej nic světobornýho, je to spíš takovej přepis her, ale pro mě to třeba má svoje kouzlo, jak už jsem tady v nějakej recenzi psala :)

      Vymazat